Padesát kilometrů silnice vytesané do útesu nad Tyrhénským mořem
Amalfitánské pobřeží
JazykEnglish
MěnaEUR
Čas. zónaGMT+1
Teplota10-30 °C
Předvolba+39
Populace59M
Rozloha301,340 km²
ZásuvkyTyp C / Typ F / Typ L
Voda z kohoutkuPitná
Objevte Amalfitánské pobřeží
Amalfitánské pobřeží je jižní strana Sorrentského poloostrova, kde hory Lattari spadají do moře tak prudce, že vesnice musely růst svisle po skále místo do šířky. Vede tudy jediná silnice, státní číslo 163, dvaapadesát kilometrů se sto třiceti zatáčkami a bez svodidel nad srázem — a je zapsaná v UNESCO spolu s celým pobřežím jako kulturní krajina. Amalfi bylo v desátém století námořní republikou, která konkurovala Benátkám a měla vlastní zákoník. Dnes je z celého pásu třinácti obcí luxusní destinace, kde se v srpnu jede padesát kilometrů čtyři hodiny a hotelový pokoj s výhledem stojí víc než letenka. Rozdíly mezi obcemi jsou přitom velké: Positano je nejfotogeničtější a nejdražší, Amalfi má nejvíc historie i autobusů, Ravello sedí tři sta metrů nad mořem a je klidné, Atrani je vesnice o pěti stech obyvatelích hned vedle Amalfi.
Kam se podívat
Nejzajímavější místa v destinaci Amalfitánské pobřeží a co u nich čekat
Positano
západní konec pobřeží
Vesnice narovnaná do svahu jako amfiteátr, s domy v odstínech okrové a růžové a s majolikovou kupolí kostela Santa Maria Assunta uprostřed. Ulice jsou z devadesáti procent schody a jediná průjezdná silnice vede jednosměrně shora dolů. Pod ní je oblázková pláž Spiaggia Grande s řadou restaurací.
Tip: Do Positana se sjíždí a vychází zpět, takže si spočítejte, že cesta od pláže na horní parkoviště je čtyři sta schodů. Auto tu nechcete: parkování stojí šest až osm eur za hodinu a míst je pár desítek. Přijeďte lodí ze Sorrenta nebo z Amalfi, přistává se přímo na pláži.
Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
půl dne
Katedrála v Amalfi
Amalfi, centrum
Dóm svatého Ondřeje na vrcholu dvaašedesáti schodů nad hlavním náměstím, s pruhovaným průčelím v arabsko-normanském stylu a bronzovými dveřmi odlitými v Konstantinopoli kolem roku 1060. V kryptě leží ostatky apoštola Ondřeje, přivezené z Cařihradu roku 1208. Vedle je Rajský klášter s dvaadvaceti páry propletených sloupů.
Tip: Vstup do katedrály je z Rajského kláštera a platí se sedmnáct schodů nahoře, ne dole — nemá smysl se řadit dřív. Ráno do osmi a večer po sedmé je vstup do samotného kostela na modlitbu zdarma. Ramena a kolena zakrytá, u vchodu to kontrolují.
Vstupné:
5 €
Čas na místě:
1 h
Ravello a Villa Rufolo
7 km nad Amalfi
Městečko tři sta padesát metrů nad mořem, kam se od pobřeží vyjíždí sedm kilometrů serpentin. Villa Rufolo ze třináctého století má maurské nádvoří a terasovou zahradu s pověstným výhledem na záliv Salerna; Richard Wagner tu v roce 1880 našel předlohu Klingsorovy zahrady pro Parsifala.
Tip: V zahradě se od června do září hraje festival a pódium stojí na terase nad srázem — orchestr hraje zády k moři. Lístky se prodávají měsíce dopředu. Přes den je Ravello o pět stupňů chladnější než pobřeží, což je v srpnu důvod sám o sobě.
Vstupné:
8 €
Čas na místě:
půl dne
Villa Cimbrone a Terasa nekonečna
Ravello
Zahrada na samém okraji ravellského ostrohu, kterou v roce 1904 vybudoval anglický lord Grimthorpe na zbytcích středověkého sídla. Její Terasa nekonečna je lemovaná řadou mramorových bust a končí sto metrů nad prázdnotou, s výhledem na celý záliv od Maiori po Cilento.
Tip: Od centra Ravella je to k vile deset minut pěšky po rovné dlážděné cestě mezi zdmi, ale nedojede tam auto ani autobus. Nejlepší světlo je ráno do desíti; odpoledne stojí na terase fronta na fotku. V areálu je hotel, do kterého vstup s běžnou vstupenkou není.
Vstupné:
10 €
Čas na místě:
1–2 h
Cesta bohů
nad Positanem
Hřebenová stezka z Bomerana nad Agerolou do Nocelle nad Positanem, sedm a půl kilometru po staré mezcí cestě ve výšce kolem šesti set metrů. Vede po hraně nad zálivem s výhledem na Capri po celou dobu a končí u schodiště, které klesá do Positana. Převýšení je většinou z kopce.
Tip: Jde se od Bomerana směrem k Positanu, ne obráceně — opačným směrem se stoupá pět set metrů. Do Bomerana jede autobus z Amalfi přes Agerolu za necelou hodinu. Trasa nemá vodu ani stín, počítejte čtyři hodiny a nedělejte ji v poledním horku v červenci a srpnu.
Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
4–5 h
Smaragdová jeskyně
4 km západně od Amalfi
Zatopená krápníková jeskyně u Conca dei Marini, do které mořská voda vnikla po propadnutí stropu. Světlo prochází podvodním otvorem a barví vodu do zelena; na dně leží betonový betlém, který se tam spouští od šedesátých let. Uvnitř se pluje na veslici mezi krápníky.
Tip: Na rozdíl od Modré jeskyně na Capri se sem dá dojet autem nebo autobusem a sjet výtahem přímo ze silnice, takže se sem dostanete i za vlnobití. Nejlepší barva je kolem poledne, kdy je slunce nejvýš. Návštěva trvá čtvrt hodiny a stojí zlomek ceny výletu na Capri.
Vstupné:
5 €
Čas na místě:
1 h
Fjord Furore
7 km západně od Amalfi
Úzká rokle, kterou potok prořízl do útesu, překlenutá třicetimetrovým mostem silnice SS163. Pod ním leží pár desítek metrů oblázků a několik rybářských domků zabudovaných do skály. V červenci se z mostu koná mistrovství ve skocích do vody z pětadvaceti metrů.
Tip: Autobus tu zastavuje a od zastávky vede dvě stě schodů dolů k vodě. Parkování na mostě je zakázané a policie to hlídá. Pláž je maličká a odpoledne v ní není slunce, protože ho zakryje stěna rokle — chodí se sem dopoledne.
Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
1–2 h
Atrani
1 km od Amalfi
Nejmenší obec v jižní Itálii, sevřená ve stovce metrů široké rokli kousek od Amalfi. Náměstíčko s kostelem, pár uliček s průchody pod domy a pláž, na které leží místní, ne výletníci. Od Amalfi ji dělí sedm set metrů tunelu a pěší cesty po skále.
Tip: Je to nejlevnější místo na pobřeží, kde se dá bydlet i najíst, a přitom je z něj do Amalfi deset minut pěšky. Kdo hledá nocleh za rozumnou cenu s dosahem na všechno, hledá tady. Autobusy na náměstí nezajíždějí, zastavuje se na silnici nad obcí.
Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
2 h
Vietri sul Mare a keramika
východní konec pobřeží
Východní brána pobřeží, město, které se čtyři sta let živí malovanou keramikou — dlaždicemi, talíři a figurkami oslů v modré, žluté a zelené. Kupole kostela svatého Jana Křtitele je z týchž kachlí a v muzeu keramiky ve věži Villa Guariglia je vidět, jak se řemeslo měnilo.
Tip: Ceny keramiky jsou tu o třetinu nižší než v obchodech v Positanu a Amalfi, odkud se vozí právě odsud. Křehké kousky vám v dílnách zabalí na cestu letadlem. Vietri leží u Salerna, takže je to logická zastávka cestou z pobřeží nebo na něj, ne samostatný výlet.
Střed pobřeží a dopravní uzel: odsud jezdí autobusy na obě strany a lodě do Positana, Salerna i na Capri. Amalfi má katedrálu, obchody a nejvíc restaurací, sousední Atrani je o polovinu levnější a je z něj deset minut pěšky. Bez auta je to nejpraktičtější základna na celém pobřeží.
Positano
Vhodné pro: kulisu a nákupy, ne pro nohy
Nejfotogeničtější a nejdražší obec, celá ze schodů, s butiky s lněnými šaty a se sandály šitými na míru. Bydlet tu znamená platit prémii za výhled a chodit nahoru a dolů několikrát denně. Autobusy sem jezdí plné a v sezóně jimi projet znamená stát.
Ravello
Vhodné pro: klid, výhledy a horko v srpnu
Tři sta padesát metrů nad mořem, tichá a bez davů, s dvěma slavnými vilami a letním hudebním festivalem. Je tu o několik stupňů chladněji než dole, ale k moři to znamená sedm kilometrů serpentin autobusem. Vhodné pro pár dní klidu, ne pro koupání.
Maiori a Minori
Vhodné pro: rodiny a nižší ceny
Dvě sousední obce na východ od Amalfi s nejdelší písečnou pláží celého pobřeží a s rovným centrem bez schodů. Ubytování je o třetinu levnější než v Positanu a autobusy do Amalfi jezdí často. Chybí sem kulisa z pohlednic, což je přesně to, co snižuje cenu.
Na pobřeží se létá do Neapole, odkud je to do Amalfi šedesát kilometrů, ale dvě hodiny cesty. Nejjednodušší spojení bez auta vede vlakem z Neapole do Salerna za pětatřicet minut a odtud lodí do Amalfi a Positana, která od dubna do října jezdí několikrát denně a vyhne se celé koloně na silnici. Druhá varianta je vlak Circumvesuviana do Sorrenta a autobus SITA přes průsmyk. Autobusy z letiště jezdí přímo do Sorrenta i do Positana, ale jen v sezóně. V červenci a srpnu je silnice SS163 odpoledne ucpaná a padesát kilometrů může trvat čtyři hodiny.
Napoli Capodichino (NAP) · 60 km
Vlak do Salerna a loď do Amalfi· 2 h· 25 €
Autobus Curreri do Sorrenta a SITA· 2 h 30 min· 15 €
Soukromý transfer· 1 h 30 – 3 h· 130 € za vůz
Salerno Costa d'Amalfi (SUF) · 30 km
Taxi do Amalfi· 50 min· 70 €
Autobus do Salerna a loď· 1 h 20 min· 12 €
Doprava po okolí
Klíčové rozhodnutí je nebrat auto. Silnice SS163 je úzká, plná zatáček a v sezóně stojí; parkování v Positanu a Amalfi stojí šest až osm eur za hodinu, pokud vůbec najdete místo. Autobusy SITA jezdí po celém pobřeží zhruba každou půlhodinu, jsou levné a řidiči těmi zatáčkami umí, ale v poledne bývají tak plné, že vás nevezmou — jezděte ráno. Nejpříjemnější doprava je loď: od dubna do října spojuje Salerno, Amalfi, Positano, Sorrento a Capri, je rychlejší než autobus a jede se po moři s výhledem na útesy. Kdo přijede autem, nechá ho v garáži u hotelu a týden ho nepoužije.
Autobusy SITA SudPáteřní doprava po SS163 mezi Sorrentem, Positanem, Amalfi a Salernem. Jízdenka se kupuje předem v trafice, u řidiče se nesežene. V poledne bývají plné a nezastavují. · 2–3,40 € podle úseku
Lodě a rychloloděOd dubna do října mezi Salernem, Amalfi, Positanem, Sorrentem a Capri. Nejrychlejší a nejpohodlnější varianta, ale při vlnobití se ruší. · 10–18 € jedna cesta
Autobus do RavellaZe zastávky u přístavu v Amalfi nahoru každých třicet minut, cesta trvá pětadvacet minut. Sedněte si vpravo, výhled je na tu stranu. · 1,50 €
Skútr a mopedProjede kolonou a zaparkuje kdekoli, což je na SS163 zásadní výhoda. Vyžaduje ale zkušenost — silnice je úzká a autobusy zabírají oba pruhy v zatáčkách. · 45 € na den
Taxi a soukromý řidičPevné ceny mezi obcemi, z Amalfi do Positana kolem osmdesáti eur. Vyplatí se ve třech nebo čtyřech, hlavně večer, kdy autobusy končí kolem dvacáté druhé. · 60–100 € mezi obcemi
Užitečné aplikace: Google Maps, SITA Sud, Travelmar, Unico Campania
Kdy jet
Nejlepší jsou květen, červen a září: moře je teplé, vše otevřené a doprava ještě funguje. Červenec a hlavně srpen znamenají kolonu na jediné silnici, plné autobusy a nejvyšší ceny roku; Italové mají dovolenou kolem patnáctého srpna a tehdy je pobřeží nejplnější. Duben a říjen jsou příjemné na chození po stezkách, ale moře má osmnáct stupňů a část plážových servisů nejede. Od listopadu do března polovina hotelů a restaurací zavírá, lodní linky nejezdí vůbec a pobřeží žije jen z místních. Odpolední deště přicházejí hlavně v listopadu.
Nejlepší období
květen, červen a září
Čemu se vyhnout
srpen kvůli dopravě a cenám, listopad až březen kvůli zavřeným provozům
Měsíc
Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čvn
Čvc
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro
Den
14°
14°
16°
18°
22°
26°
29°
29°
26°
22°
18°
15°
Noc
9°
9°
10°
12°
15°
19°
22°
22°
19°
16°
13°
10°
Dnů s deštěm
9
8
8
8
5
3
2
2
5
8
11
10
Moře
16°
15°
15°
16°
19°
23°
26°
27°
25°
23°
20°
18°
Jídlo a pití
Kuchyně pobřeží stojí na rybách, citronech odrůdy sfusato a na těstovinách scialatielli, které se vynalezly v Amalfi v sedmdesátých letech. Restaurace přímo na promenádách v Positanu a Amalfi si účtují výhled; o dvě uličky výš stojí totéž jídlo o třetinu méně a vaří to často stejná rodina. V Atrani, Minori a Vietri jsou ceny normální. Ryba se často účtuje na váhu za sto gramů, takže se ptejte, kolik bude vážit celá porce. Citrony jsou tu velké jako pěst a jedí se i syrové jako salát s olivovým olejem a mátou.
Co ochutnat
Scialatielli ai frutti di mare
Krátké silné nudle z těsta s mlékem a bazalkou, podávané s mušlemi a krevetami. Vznikly v Amalfi v roce 1978 a jsou to nejtypičtější těstoviny celého pobřeží.
Delizia al limone
Kupole piškotu nasáklá citronovým krémem a polita bílou polevou. Dezert vymyšlený v Sorrentu v osmdesátých letech, dnes na každém lístku od Positana po Vietri.
Ndunderi z Minori
Tvarohové noky staré podle místní tradice dva tisíce let, dnes chráněné jako jedno z prvních těstovin světa. Dělají se hlavně v Minori a jinde je nenajdete.
Alici di Cetara a colatura
Ančovičky z Cetary a rybí omáčka colatura, kterou se ochucují špagety s česnekem a petrželí. Přímý potomek antického garum a nejsilnější chuť v regionu.
Sfusato amalfitano
Místní odrůda citronu se silnou voňavou kůrou a málo kyselou dužinou. Jí se nakrájená na salát s olejem a mátou a je základ limoncella i většiny zdejších dezertů.
Mozzarella a fiordilatte
Buvolí mozzarella z plání Kampánie a kravský fiordilatte z hor Lattari přímo nad pobřežím. Obojí se kupuje v mlékárně v den výroby, ne v supermarketu.
Pizza z Kampánie
Neapol je hodinu odsud a pizza se tu dělá podle stejných pravidel: měkký okraj, krátké pečení, málo surovin. Nejlevnější hlavní jídlo na pobřeží, kolem osmi eur.
Limoncello a concerto
Citronový likér z kůry sfusata a bylinný likér concerto z Tramonti, dělaný podle klášterního receptu ze čtrnácti bylin. Oba se pijí ledové po jídle.
Kolik to stojí
Espresso u pultu
1,20 €
Oběd v tratorii v Atrani
20–28 €
Večeře na promenádě v Positanu
55–90 € na osobu
Autobus SITA mezi obcemi
2–3,40 €
Loď Amalfi – Positano
10–15 €
Lehátko na pláži v Positanu
30–50 € za den
Parkování v centru
6–8 € za hodinu
Noc ve 3* hotelu ve dvou
150–320 €
Orientační ceny, které se v čase mění — berte je jako vodítko, ne jako ceník.
Praktické informace
ZásuvkyCeuroplug, dva kulaté kolíkyFSchukoLitalská
Napětí230V / 50Hz
Pitná vodaVoda z kohoutku je pitná — Voda z kohoutku je v Itálii pitná a kontrolovaná přísněji než balená, včetně veřejných pítek na náměstích — v Římě jim říkají nasoni a v každém větším městě jich jsou stovky. Nápis „acqua non potabile“ znamená opak a bývá jen u fontán ve starých parcích. V restauraci se voda z kohoutku nenabízí, servírka automaticky přinese lahvovou a zeptá se „naturale, o frizzante?“, tedy neperlivá, nebo perlivá.
SpropitnéSpropitné se v Itálii nedává v procentech jako v Americe. V restauraci bývá na účtu položka coperto, tedy poplatek za prostřený stůl a pečivo, obvykle dvě až tři eura na osobu — to je místo spropitného. Když je obsluha výborná, zaokrouhlí se nahoru nebo se nechá pár eur na stole. V kavárně se nedává nic. Terminály kolonku na spropitné většinou nemají.
Jezdí sevpravo
BezpečnostItálie je bezpečná země a násilná kriminalita se turistů prakticky netýká. Reálným rizikem jsou kapesní krádeže v davu, u výstupů z metra a v tlačenici u památek, a krádeže z aut — v autě zaparkovaném na ulici nesmí zůstat nic viditelného, ani prázdná taška. Na jihu a v turistických centrech pozor na účty, ve kterých se objeví položky, které jste si neobjednali; ceník musí být viditelně vyvěšen. Tísňová linka 112 funguje a operátoři mluví anglicky.
Otevírací dobyV letoviscích mají obchody v sezóně otevřeno od devíti do pozdního večera, mnohé i v neděli, a polední pauzu často vynechávají. Mimo sezónu se ale letovisko zavře skoro celé: od listopadu do března bývá v provozu zlomek podniků. Restaurace večeří od půl osmé, plno je kolem deváté. Plážové servisy jedou od května do půlky září, mimo tu dobu jsou pláže volné a bez lehátek.
Zvyky a etiketaCappuccino se pije jen dopoledne — objednat si ho po obědě je nejviditelnější znak turisty, po jídle se dává espresso. U pultu v kavárně stojí káva zlomek toho, co u stolu, ceník má obvykle dva sloupce. Do kostelů se nechodí v šortkách nad kolena a s odhalenými rameny, u velkých bazilik to hlídají u vchodu. V plavkách se po městě nechodí a v přímořských letoviscích za to bývá pokuta. Účtenku si nechte, italský zákon ukládá pokutu i zákazníkovi, který odejde bez ní.
Pár slov místního jazykaDobrý den — BuongiornoDěkuji — GrazieProsím — Per favoreÚčet, prosím — Il conto, per favoreNa zdraví — SaluteNa shledanou — Arrivederci
Co stihnout
1 den
Jeden den na pobřeží
1Ráno lodí ze Salerna nebo ze Sorrenta do Amalfi.
2Katedrála svatého Ondřeje a Rajský klášter.
3Autobusem nahoru do Ravella na Villa Rufolo.
4Oběd v Ravellu, kde je o pět stupňů chladněji.
5Odpoledne lodí do Positana a večer zpět.
2 dny
Dva dny se Smaragdovou jeskyní
1První den podle plánu výše, s noclehem v Amalfi nebo v Atrani.
2Ráno autobusem na západ do Smaragdové jeskyně.
3Zastávka u fjordu Furore a schody dolů k vodě.
4Odpoledne koupání v Positanu nebo v Praianu.
5Večeře v Atrani mimo turistické ceny.
3 dny
Tři dny s Cestou bohů
1První dva dny podle plánu výše.
2Ranním autobusem z Amalfi do Bomerana nad Agerolou.
3Cesta bohů do Nocelle, sedm a půl kilometru po hřebeni.
4Sestup schodištěm do Positana a koupání na Spiaggia Grande.
5Kdo má čtvrtý den, jede lodí na Capri nebo vlakem do Pompejí.
Výlety v okolí
Pompeje a Vesuv
50 km · 1 h 30 min autobusem a vlakem
Město pohřbené výbuchem v roce 79, jehož šedesát hektarů ulic, domů a fresek je odkryto do dnešní podoby. Na základní obchůzku jsou potřeba tři hodiny a stín je vzácný. Na Vesuv se pokračuje autobusem k parkovišti ve výšce tisíce metrů a nahoru ke kráteru se jde půl hodiny po štěrku.
Capri
30 km · 1 h lodí z Positana
Od dubna do října jezdí lodě z Positana i z Amalfi přímo na Capri bez přestupu. Den stačí na Monte Solaro, Piazzettu a vyhlídku na Faraglioni; Modrá jeskyně potřebuje klidné moře a čas navíc. Poslední spoj zpět odjíždí kolem sedmnácté, což určuje program celého dne.
Paestum
70 km · 1 h 30 min autem nebo vlakem přes Salerno
Tři dórské chrámy z pátého století před naším letopočtem, které patří k nejzachovalejším řeckým stavbám na světě — lépe dochované než většina toho, co stojí v Řecku. Areál je rovný, prochozený za dvě hodiny a v muzeu je Hrobka potápěče s ojedinělou řeckou nástěnnou malbou.
Časté dotazy
Vyplatí se na Amalfitánském pobřeží auto?+
Většinou ne. Silnice SS163 je úzká a v sezóně stojí, parkování v Positanu a Amalfi stojí šest až osm eur za hodinu a míst je málo. Autobusy SITA jezdí každou půlhodinu a lodě mezi obcemi jsou rychlejší i příjemnější. Auto dává smysl jen mimo sezónu nebo když bydlíte ve vnitrozemí.
Kde se na pobřeží nejlépe bydlí?+
Bez auta v Amalfi nebo v sousedním Atrani, odkud jezdí autobusy oběma směry a lodě do Positana i Salerna. Positano je nejdražší a celé ze schodů, Ravello klidné, ale sedm kilometrů od moře. Maiori a Minori jsou o třetinu levnější a mají nejdelší pláž.
Jak se z Neapole dostanu na pobřeží?+
Nejjistěji vlakem do Salerna za pětatřicet minut a odtud lodí do Amalfi nebo Positana, protože loď se vyhne koloně. Druhá cesta je vlak Circumvesuviana do Sorrenta a autobus SITA. Přímé autobusy z letiště jezdí jen v sezóně. Počítejte dvě až tři hodiny.
Kdy je na pobřeží nejméně lidí?+
V květnu a v druhé polovině září, kdy je vše otevřené, moře přes dvacet stupňů a doprava ještě průjezdná. Nejhorší je od patnáctého července do konce srpna, kdy k zahraničním turistům přibudou italské dovolené a padesát kilometrů silnice se jede i čtyři hodiny.
Jsou tu písečné pláže?+
Většina pláží je z tmavých oblázků nebo z hrubého šedého písku a jsou malé, sevřené mezi útesy. Nejdelší písečnou pláž má Maiori, největší oblázkovou Positano. Lehátko stojí třicet až padesát eur na den, veřejné pruhy zdarma jsou i na těch nejznámějších plážích.
Dá se pobřeží projít pěšky?+
Mezi obcemi vedou staré mezcí stezky a schodiště, například Cesta bohů z Bomerana do Nocelle nebo Údolí mlýnů nad Amalfi. Jsou to skutečné túry s několika sty metry převýšení, ne procházky. Uvnitř obcí se chodí po schodech pořád, což v Positanu znamená stovky stupňů denně.
Kolik stojí jídlo na pobřeží?+
Na promenádách v Positanu a Amalfi vyjde večeře na pětapadesát až devadesát eur na osobu, o dvě uličky výš stojí totéž kolem třiceti. V Atrani, Minori a Vietri jsou ceny běžné italské. Ryba se často účtuje na váhu, takže se předem zeptejte, kolik bude porce vážit.
Má smysl přijet mimo sezónu?+
Od listopadu do března je pobřeží prázdné a nocleh stojí třetinu, ale zavřená je zhruba polovina hotelů a restaurací a lodní linky nejezdí vůbec. Zůstávají autobusy, památky a samotná krajina. Kdo chce klid a nepotřebuje moře, jede v dubnu nebo v říjnu.
Vízové požadavky
Zkontrolujte aktuální vízové požadavky pro vstup do této země. Některé národnosti mohou potřebovat vízum nebo e-vízum před cestou.
