Kolébka zimní turistiky ve výšce osmnácti set metrů
St. Moritz
JazykEnglish
MěnaCHF
Čas. zónaGMT+1
Teplota-2-25 °C
Předvolba+41
Populace8.8M
Rozloha41,285 km²
ZásuvkyTyp C / Typ J
Voda z kohoutkuPitná
Objevte St. Moritz
St. Moritz leží v Horním Engadinu, širokém údolí ve výšce osmnácti set dvaceti dvou metrů, které má tři sta dvaadvacet slunečných dnů v roce a nejsušší podnebí v Alpách. Zimní turistika tu podle všeho vznikla v roce 1864, kdy hoteliér Johannes Badrutt vsadil s britskými letními hosty, že se sem vrátí v zimě a bude jim tak teplo, že budou sedět na terase v košili — a když prohráli, měl jim zaplatit cestu. Vyhrál a zima v Alpách se od té doby prodává. Dvakrát se tu jely zimní olympijské hry, v letech 1928 a 1948, a dodnes tu funguje Cresta Run, ledový žlab, ve kterém se jezdí hlavou napřed. Údolí je současně jezerní krajina: v létě se tu plachtí, běhá a šlape na kolech kolem čtyř jezer. Ceny odpovídají tomu, že jde o nejluxusnější švýcarské středisko, ale sport samotný je tu dostupnější, než se čeká.
Kam se podívat
Nejzajímavější místa v destinaci St. Moritz a co u nich čekat
Corviglia a Piz Nair
nad St. Moritz
Hlavní lyžařská oblast nad městem, na kterou vede pozemní lanovka přímo z centra a dál kabinka na Piz Nair do tří tisíc padesáti sedmi metrů. Na Corviglii ve dvou tisících pěti stech metrech stojí restaurace se stěnou z hliníku od architekta Foster a je odsud vidět na celý Engadin.
Tip: Z Piz Nair je nejlepší panorama v okolí a v létě sem lze vyjet i bez lyží za pár desítek franků — lanovka jezdí od června do října. Sedněte si po levé straně kabinky, výhled do údolí je na tu stranu. Nahoře fouká a bývá o deset stupňů méně než dole.
Vstupné:
od 45 CHF zpáteční
Čas na místě:
půl dne
Muottas Muragl
Samedan, 6 km od St. Moritz
Vyhlídkový hřeben ve výšce dvou tisíc čtyř set padesáti metrů, na který vyjíždí od roku 1907 pozemní lanovka. Je odsud vidět celé jezerní schodiště Horního Engadinu — čtyři jezera za sebou v jedné linii — a v pozadí masiv Bernina. Hotel na vrcholu je první energeticky soběstačná horská budova ve Švýcarsku.
Tip: Je to nejfotografovanější výhled v Engadinu a nejlepší je hodinu před západem slunce, kdy jezera zezlátnou. Dolů se dá místo lanovkou sejít po filozofické stezce do Pontresiny za dvě hodiny. V zimě odsud vede osmikilometrová sáňkařská dráha, sáňky se půjčují nahoře.
Vstupné:
38 CHF zpáteční
Čas na místě:
půl dne
Diavolezza
Bernina, 20 km jihovýchodně
Lanovka na hřeben ve výšce dvou tisíc devíti set osmdesáti metrů přímo naproti ledovci Pers a čtyřtisícovce Piz Bernina. Je to nejbližší pohled na velký ledovec, jaký se dá v Engadinu mít bez lezení, a v zimě odsud vede volný sjezd přes ledovec do údolí.
Tip: V létě se dá nahoře přespat v horském hotelu a ráno jít na východ slunce nad ledovcem — bývá to výrazně jasnější než odpoledne. Sjezd přes ledovec Morteratsch je možný jen s horským vůdcem, protože vede přes trhliny. Vstup do bazénu na terase je pro hosty hotelu zdarma.
Vstupné:
38 CHF zpáteční
Čas na místě:
půl dne
Ledovec Morteratsch
Bernina, 17 km jihovýchodně
Nejpřístupnější velký ledovec Švýcarska, ke kterému vede od vlakové zastávky rovná cesta údolím. Podél ní stojí sloupky s letopočty, které ukazují, kam ledovec v daném roce sahal — od roku 1900 ustoupil o víc než dva kilometry a chůze mezi cedulemi je názornější než jakýkoli graf.
Tip: Ke konci ledovce je to od zastávky Morteratsch hodinu po rovině a zvládne ho i rodina s dětmi. Vlak sem jede z St. Moritz za dvacet minut. Na led samotný se bez vybavení a vůdce nechodí, okraj je podmáčený a trhliny bývají překryté štěrkem.
Vstupné:
zdarma, vlak 12 CHF
Čas na místě:
půl dne
Bernina Express a Rhétská dráha
z St. Moritz na jih
Železnice přes průsmyk Bernina do italského Tirana, zapsaná v UNESCO. Zdolává dva tisíce dvě stě padesát tři metrů bez ozubnice, projíždí kruhovým viaduktem u Brusia a klesá z ledovců k palmám v Itálii během dvou hodin. Postavena byla v roce 1910.
Tip: Panoramatický vlak Bernina Express vyžaduje rezervaci a příplatek, ale po stejné trati jede i běžný regionální vlak, který stojí zlomek, má otevíratelná okna a zastavuje častěji. Sedněte si vpravo ve směru jízdy do Tirana. V Tiranu je v úterý trh a zpáteční autobus jede přes Livigno.
Vstupné:
regionální vlak od 32 CHF
Čas na místě:
celý den
Jezero St. Moritz a Cresta Run
centrum
Jezero přímo pod městem, které od ledna do března promrzne natolik, že se na něm jezdí koňské dostihy, hraje pólo a kriket na sněhu. Nad ním vede Cresta Run, tříčtvrtěkilometrový ledový žlab z roku 1885, ve kterém se jezdí hlavou napřed na skeletonu.
Tip: Chůze po zamrzlém jezeře je zdarma a okruh měří pět kilometrů. Cresta Run je soukromý klub, ale v sezóně pouští i návštěvníky na jízdu za poplatek kolem šesti set franků včetně vybavení a instruktáže — rezervuje se dopředu a ženy směly poprvé až v roce 2018.
Vstupné:
jezero zdarma
Čas na místě:
2 h
Jezero Sils a Val Fex
11 km jihozápadně
Největší z engadinských jezer, na jehož břehu žil Friedrich Nietzsche sedm letních sezón a napsal tu Tak pravil Zarathustra; jeho domek je dnes muzeem. Nad vsí se otevírá údolí Val Fex, do kterého nesmí auta a jezdí se do něj koňským povozem.
Tip: Po jezeře jezdí v létě nejvýše položená plavební linka Evropy a je to nejlevnější lodní výlet v okolí. Do Val Fex vezme povoz ze Sils Maria za pětadvacet franků a nahoře je kostelík s freskami a horský hotel s obědem. Odpoledne tu fouká vítr, kvůli kterému se sem jezdí plachtit.
Vstupné:
muzeum 6 CHF, povoz 25 CHF
Čas na místě:
půl dne
Šikmá věž a stará čtvrť Dorf
St. Moritz Dorf
Zbytek kostela svatého Mauricia ze dvanáctého století, který se naklonil o pět a půl stupně — víc než věž v Pise — a musel být v osmdesátých letech stabilizován. Stojí nad horní čtvrtí Dorf, kde jsou hotely, obchody a promenáda s výhledem na jezero.
Tip: Kolem věže vede od kostela k jezeru krátká vyhlídková cesta zdarma a je z ní klasický pohled na město s hladinou pod ním. Horní Dorf a dolní Bad spojuje pěší cesta i autobus; nahoře jsou obchody, dole lázně a levnější restaurace.
Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
1 h
Val Roseg
Pontresina, 8 km jihovýchodně
Boční údolí z Pontresiny k ledovci Roseg, do kterého se nesmí autem. Vede jím sedm kilometrů rovné cesty podél potoka k jezeru z ledovcové vody a k horskému hotelu, který je proslulý bufetem dezertů. V pozadí stojí Piz Roseg a Piz Sella.
Tip: V zimě i v létě sem jezdí koňský povoz z Pontresiny za pětatřicet franků a je to nejpříjemnější způsob, jak sem dostat i méně zdatné členy rodiny. Pěšky je to hodinu a půl po rovině. V zimě vede údolím běžkařská trasa, jedna z nejhezčích ve Švýcarsku.
Horní část města na svahu nad jezerem, kde stojí velké hotely, luxusní obchody a odkud vyjíždí lanovka na Corviglii. Je odsud nejhezčí výhled a všude blízko, ale je to nejdražší adresa v údolí a v ulicích je v sezóně nejvíc lidí.
St. Moritz Bad
Vhodné pro: nižší ceny a wellness
Dolní čtvrť u konce jezera s lázněmi, veřejným bazénem a s bytovými domy. Ubytování stojí zhruba o čtvrtinu méně než nahoře, restaurace mají normálnější ceny a k lanovce Signal na druhou stranu údolí je to pár minut. Autobus nahoru jede každých deset minut.
Pontresina
Vhodné pro: turistiku, běžky a rodiny
Vesnice šest kilometrů jihovýchodně, blíž k ledovcům a k Diavolezze, s engadinskými domy zdobenými sgrafity. Je klidnější, o třetinu levnější a je z ní nejlepší dostupnost hor. Do St. Moritz jezdí vlak i autobus, cesta trvá patnáct minut.
Celerina a Samedan
Vhodné pro: nejlepší poměr ceny a polohy
Dvě obce na dně údolí u jezera a u letiště, ze kterých se dá lyžovat na Corviglii ze zadní strany bez placení parkoviště v St. Moritz. Ubytování je nejlevnější v Horním Engadinu a vlak i autobus jezdí každou půlhodinu. Večer je tu ale klid, ne život.
St. Moritz nemá vlastní velké letiště a nejběžnější cesta vede přes Curych: vlak odtud jede přes Chur s jedním přestupem tři a čtvrt hodiny a poslední úsek je slavná trasa Rhétské dráhy přes Landwasserský viadukt. Druhá varianta je let do Milána a odtud vlak do Tirana a Bernina Express nahoru, což trvá čtyři hodiny, ale je to jedna z nejhezčích tratí v Alpách. Autem je to z Prahy zhruba osm set kilometrů a devět hodin; přes Švýcarsko je nutná dálniční známka a v zimě zimní výbava. Vysoké průsmyky Julier a Maloja bývají po sněžení dočasně uzavřené.
Curych (ZRH) · 200 km
Vlak přes Chur· 3 h 15 min· 75 CHF
Půjčené auto přes Julier· 3 h
Soukromý transfer· 3 h· 600 CHF za vůz
Milán Malpensa (MXP) · 210 km
Vlak do Tirana a Bernina Express· 5 h· 60 €
Půjčené auto přes Maloju· 3 h 30 min
Friedrichshafen (FDH) · 190 km
Vlak přes Chur· 4 h· 60 €
Půjčené auto· 2 h 45 min
Doprava po okolí
Auto tu k ničemu není a parkování v St. Moritz je jedno z nejdražších ve Švýcarsku. Údolí obsluhuje Rhétská dráha, jejíž vlaky spojují Celerinu, Samedan, Pontresinu a St. Moritz každou půlhodinu, a hustá síť poštovních autobusů, které jezdí přesně na minutu. Většina hotelů dává hostům při ubytování kartu, se kterou je veřejná doprava v celém Horním Engadinu zdarma — ptejte se na ni při příjezdu, protože se nenabízí sama. V zimě jezdí navíc skibusy k lanovkám. Pěší a běžkařské trasy v údolí jsou perfektně značené a spojují všechny obce.
Rhétská dráhaÚzkorozchodná železnice po celém údolí a dál přes Berninu do Itálie. Vlaky jezdí každou půlhodinu, jsou přesné a mají prostor na lyže i kola. · 4–12 CHF v údolí
Poštovní autobusyŽluté autobusy do vesnic, k jezerům a přes průsmyky. Se sezónní kartou z hotelu zdarma, jinak pár franků za jízdu. · 3–8 CHF
LanovkyCorviglia a Piz Nair z města, Diavolezza a Muottas Muragl v okolí. V létě je výhodná vícedenní karta na všechny lanovky v Engadinu. · 38–45 CHF zpáteční
Kolo a elektrokoloKolem jezer vede síť rovných stezek a přes průsmyky náročnější trasy. Půjčovny jsou u nádraží a kolo se dá zdarma vzít do vlaku s příslušným lístkem. · 40 CHF na den
AutoZbytečné a drahé. Parkování v St. Moritz stojí kolem třiceti franků na den a v centru jsou jen kryté garáže. Hodí se jen na výlety přes průsmyky mimo trasy autobusů. · parkování od 25 CHF na den
Zimní sezóna běží od začátku prosince do začátku dubna a díky výšce je sníh jistý; nejdražší jsou Vánoce, Silvestr a únor. Letní sezóna trvá od poloviny června do poloviny října, kdy jsou otevřené lanovky, chaty i lodní linka na jezeře Sils a dá se chodit i nad dva a půl tisíce metrů. Mezisezóny jsou tu výraznější než jinde: od poloviny dubna do poloviny června a od poloviny října do konce listopadu má zavřená většina hotelů, lanovek i restaurací a údolí je prakticky vylidněné. Engadin je nejsušší kout Alp, ale noci jsou i v srpnu kolem šesti stupňů.
Nejlepší období
polovina června až polovina října na chození, leden až březen na lyže
Čemu se vyhnout
polovina dubna až polovina června a listopad, kdy je většina provozů zavřená
Měsíc
Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čvn
Čvc
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro
Den
0°
2°
5°
9°
14°
17°
19°
18°
15°
11°
5°
1°
Noc
-13°
-12°
-9°
-4°
1°
4°
6°
6°
3°
0°
-6°
-11°
Dnů s deštěm
5
5
6
7
10
11
11
11
8
6
6
6
Jídlo a pití
V Engadinu se vaří na hranici tří kultur: rétorománské, německé a italské, protože přes Berninu je to do Itálie hodina. Na jídelníčku je proto vedle rösti a Bündnerfleisch i pizzoccheri a kávové menu s italskou obsluhou. Ceny jsou nejvyšší z celého Švýcarska, ale rozdíly jsou znát: horské restaurace na lanovkových stanicích si účtují za výhled, zatímco v Celerině a v Samedanu se najíte za polovinu. Nejlevnější varianta je nákup v supermarketu Coop nebo Migros a piknik u jezera — u nich stojí sendvič šest franků místo pětadvaceti v restauraci.
Co ochutnat
Capuns
Nudlové těsto s uzeninou zabalené v listu mangoldu a dušené v mléce se sýrem. Nejtypičtější jídlo Graubündenu a v každé vesnici se dělá trochu jinak.
Pizokel
Bündenská verze nočků z pohankové mouky, zapečená se zelím, sýrem a slaninou. Hutné a levnější než většina hlavních jídel na lístku.
Bündnerfleisch a Bündnerteller
Hovězí sušené na horském vzduchu, krájené papírově tence. Talíř sušeného masa, syrové šunky a sýra nahradí na chatě celý oběd.
Engadinská ořechová torta
Křehké těsto plněné karamelem a vlašskými ořechy, které vydrží týdny a proto se vozilo pastýřům. Prodává se v každé cukrárně a je to nejlepší suvenýr z údolí.
Sýrové fondue a raclette
Roztavený sýr s chlebem nebo stírané na brambory. Pije se k němu bílé víno nebo čaj, ne studená voda, a porce pro dva vyjde na třicet franků na osobu.
Pizzoccheri
Pohankové nudle z Valtelliny za průsmykem, s bramborami, zelím a sýrem. Připomínka toho, že italská hranice je odtud padesát kilometrů.
Veltlínské červené
Víno z terasovitých vinic ve Valtellině, kam vede Bernina Express. Vyrábí se z hroznu nebbiolo a je lehčí než piemontské; ve zdejších restauracích ho mají všude.
Röteli
Likér z třešní a koření, který se v Graubündenu pije na Nový rok a při návštěvách. Domácí verze se v horských hospodách nabízí po jídle.
Kolik to stojí
Espresso
4,50 CHF
Oběd na horské chatě
25–35 CHF
Večeře v restauraci v Dorfu
60–110 CHF na osobu
Skipas na den
85–95 CHF
Lanovka Piz Nair zpáteční
45 CHF
Regionální vlak do Tirana
od 32 CHF
Půjčení lyží na den
45–60 CHF
Noc ve 3* hotelu ve dvou
220–400 CHF
Orientační ceny, které se v čase mění — berte je jako vodítko, ne jako ceník.
Praktické informace
ZásuvkyCeuroplug, dva kulaté kolíkyJšvýcarská
Napětí230V / 50Hz
Pitná vodaVoda z kohoutku je pitná — Voda z kohoutku je ve Švýcarsku pitná bez výjimky a je z osmdesáti procent podzemní nebo pramenitá — v horách teče do veřejných kašen nepřetržitě a dá se z nich pít i nabírat do lahve. Nápis „kein Trinkwasser“ znamená nepitná a je vzácný. Litr balené vody v obchodě stojí kolem franku, v restauraci šest až osm, takže lahev na doplňování ušetří nejvíc peněz ze všeho.
SpropitnéObsluha je ze zákona v ceně a spropitné se nečeká. Zvykem je zaokrouhlit nahoru, typicky na celý frank nebo na pět. Při placení kartou se řekne částka, na kterou se má účtenka zaokrouhlit — terminál kolonku na spropitné většinou nemá. V horských chatách se platí u pultu předem a spropitné se nedává vůbec.
Jezdí sevpravo
BezpečnostŠvýcarsko patří k nejbezpečnějším zemím světa a kriminalita se turistů prakticky netýká; kapesní krádeže se soustředí do vlaků na hlavních trasách a do nádražních hal. Skutečné riziko je v horách: počasí se mění během hodiny, sněhová pole vydrží na severních svazích do července a lavinová situace se v zimě mění denně. Tísňová linka je 112, horská záchranná služba Rega 1414. Zásah Regy je bez pojištění drahý, patronát Regy za necelé čtyři franky měsíčně ho pokrývá.
Otevírací dobyObchody mají v horských střediscích otevřeno od osmi do osmnácti třiceti a v sezóně i v neděli; mimo sezónu se v neděli zavírá všechno kromě nádražních obchodů. Restaurace vaří k obědu od jedenácti třiceti do čtrnácti a večer od osmnácti do jednadvaceti, později se v horách nenajíte. Horské chaty zavírají krátce po posledním spoji lanovky, obvykle mezi šestnáctou a sedmnáctou. Mezisezóna v listopadu a od dubna do června je období, kdy je zavřená většina hotelů i lanovek.
Zvyky a etiketaPřesnost je ve Švýcarsku forma slušnosti — vlak i autobus odjíždí v ohlášenou minutu a rezervace v restauraci na sedmou znamená sedmou. Pozdrav „Grüezi“ se říká i cizím lidem na horské cestě, což je pravidlo, ne zdvořilostní bonus. V neděli a po dvaadvacáté hodině platí klid: nesekají se trávníky, nevrtá se a v bytovkách se neperou. Odpadky se třídí důsledně a v některých obcích se za směsný odpad platí zvláštním pytlem.
Pár slov místního jazykaDobrý den — GrüeziDěkuji — DankeProsím — BitteÚčet, prosím — Zahlen, bitteNa zdraví — ProstNa shledanou — Uf Wiederluege
Co stihnout
1 den
Den v Engadinu
1Ráno lanovkou z centra na Corviglii a dál na Piz Nair.
2Oběd na horské restauraci s výhledem do údolí.
3Odpoledne okruh kolem jezera St. Moritz, pět kilometrů po rovině.
4Šikmá věž a promenáda v horní čtvrti Dorf.
5Večeře dole v Bad, kde jsou nižší ceny.
2 dny
Dva dny s ledovcem
1První den podle plánu výše.
2Ráno vlakem na zastávku Morteratsch a pěšky k čelu ledovce.
3Cestou zpět lanovkou na Diavolezzu naproti Piz Bernina.
4Odpoledne Pontresina a engadinské domy se sgrafity.
5Večer západ slunce z Muottas Muragl.
3 dny
Tři dny s Berninou
1První dva dny podle plánu výše.
2Regionálním vlakem přes průsmyk Bernina do italského Tirana.
3Oběd v Tiranu a prohlídka poutního kostela.
4Zpět vlakem přes kruhový viadukt u Brusia.
5Kdo má čtvrtý den, jede k jezeru Sils a povozem do Val Fex.
Výlety v okolí
Tirano a Valtellina
60 km · 2 h 30 min vlakem
Italské městečko na konci Bernina Expressu, kde se z ledovců sjede k vinicím během dvou hodin. Poutní kostel Madonna di Tirano z roku 1505 stojí přímo u nádraží a v úterý je ve městě velký trh. Ceny jídla jsou zhruba třetinové proti Engadinu, takže se vyplatí naobědvat se tam.
Průsmyk Maloja a Val Bregaglia
35 km · 50 min autobusem
Za jezerem Sils padá silnice třinácti serpentinami o pět set metrů do italsky mluvícího údolí Bregaglia. Ve Stampě se narodil sochař Alberto Giacometti a v Sogliu, vesnici na terase nad údolím, stojí kamenné domy pod třítisícovkou Sciora. Autobus jede z St. Moritz a je to nejhezčí trasa v okolí.
Scuol a Dolní Engadin
60 km · 1 h 20 min vlakem
Údolí o osm set metrů níž, kde jsou vesnice s malovanými sgrafitovými domy — Guarda, Ftan a Ardez — a lázně Bogn Engiadina s minerální vodou z dvaceti pramenů. Je odsud kousek do Švýcarského národního parku, jediného v zemi, kde se nesmí sejít z cesty ani utrhnout květina.
Časté dotazy
Jak se do St. Moritz dostanu bez auta?+
Vlakem z Curychu přes Chur, cesta trvá tři a čtvrt hodiny a jde o jedno z nejhezčích spojení v Evropě. Z Milána se jede přes Tirano a Bernina Express za pět hodin. V údolí pak jezdí Rhétská dráha a poštovní autobusy každou půlhodinu, takže auto opravdu není potřeba.
Je v St. Moritz jistý sníh?+
Ano, díky výšce osmnácti set metrů a sjezdovkám až do tří tisíc metrů. Sezóna běží od začátku prosince do začátku dubna a nejjistější sníh je v lednu a únoru. Engadin je ale nejsušší kout Alp, takže sněží méně než jinde a středisko hodně zasněžuje technicky.
Dá se do St. Moritz jet i v létě?+
Léto je tu plnohodnotná sezóna od poloviny června do poloviny října: lanovky jezdí, chaty jsou otevřené a kolem čtyř jezer vede síť pěších a cyklistických tras. Denní teploty jsou kolem osmnácti stupňů a noci kolem šesti, takže i v srpnu patří do batohu bunda.
Kolik stojí týden v St. Moritz?+
Je to nejdražší švýcarské středisko: nocleh ve třech hvězdách od dvou set dvaceti franků, skipas pětaosmdesát až pětadevadesát franků na den, oběd na chatě kolem třiceti. Bydlení v Celerině, Samedanu nebo Pontresině sníží cenu ubytování o třetinu při stejné dostupnosti hor.
Platí se ve Švýcarsku eurem?+
Měnou je švýcarský frank a eura sice většina turistických podniků vezme, ale za výrazně horší kurz a nazpět dostanete franky. Karty se přijímají všude včetně horských chat. Bankomaty nabízejí převod do koruny, který se nevyplatí — volte vždy účtování ve francích.
Co je Cresta Run?+
Tříčtvrtěkilometrový ledový žlab z roku 1885, ve kterém se jezdí hlavou napřed na skeletonu a dosahuje se rychlosti kolem osmdesáti kilometrů v hodině. Je to soukromý klub, ale v zimní sezóně pouští i návštěvníky za poplatek kolem šesti set franků včetně vybavení a instruktáže.
Vyplatí se Bernina Express, nebo stačí běžný vlak?+
Po stejné trati jede i obyčejný regionální vlak Rhétské dráhy, který stojí zlomek ceny, nemá povinnou rezervaci, má otevíratelná okna a zastavuje častěji. Panoramatický Bernina Express nabízí prosklenou střechu a průvodce, ale výhled je v obou vlacích stejný.
Kdy má v Engadinu zavřeno?+
Od poloviny dubna do poloviny června a od poloviny října do konce listopadu. V těch obdobích je zavřená většina hotelů, lanovek a horských restaurací a údolí je prázdné. Kdo přijede tehdy, nenajde otevřený ani vlek, ani chatu.
Vízové požadavky
Zkontrolujte aktuální vízové požadavky pro vstup do této země. Některé národnosti mohou potřebovat vízum nebo e-vízum před cestou.
