Bora Bora není jeden ostrov, ale zbytek zaniklé sopky obklopený prstencem korálových ostrůvků motu a uzavřenou lagunou, která je třikrát větší než ostrov sám. Vypadá to jako přírodní bazén třicet kilometrů dlouhý, ve kterém je voda po pás, má devětadvacet stupňů a mění barvu podle hloubky dna od bledě zelené po inkoustovou. Uprostřed z ní trčí čedičový hrot Mount Otemanu vysoký sedm set dvacet sedm metrů, na jehož vrchol dosud nikdo legálně nevystoupil, protože je posvátný. Ostrov obývá necelých jedenáct tisíc lidí, jediná silnice měří dvaatřicet kilometrů a objedete ji na kole za odpoledne. Vodní bungalovy postavené na kůlech nad lagunou tady vznikly v šedesátých letech a odtud se rozšířily do celého světa. Je to jedna z nejdražších destinací planety, ale i tady existují rodinné penziony a levné šnorchlování z břehu.
Nejzajímavější místa v destinaci Bora Bora a co u nich čekat
střed ostrova
Čedičový zbytek sopečného komína, který se nad lagunou zvedá do sedmi set dvaceti sedmi metrů a je poznávacím znamením ostrova. Stěny jsou svislé a drolivé, takže na vrchol vede jen jediný nejištěný výstup, který je z úcty k posvátnosti hory zakázaný.
Tip: Nejlepší pohled není z ostrova, ale z laguny při západu slunce od motu Toopua; z lodi je vidět celý profil hory, kdežto z pobřežní silnice ji zakrývají palmy.
jih, Matira Point
Jediná skutečně veřejná pláž na ostrově, dva kilometry bílého písku na jižním výběžku. Voda je mělká, klidná a bez korálů u břehu, takže se dá bez obav plavat i s dětmi. Na konci výběžku je mělčina, po které se za odlivu dá jít stovky metrů.
Tip: Písek je veřejný podél celé zátoky, i před hotelem InterContinental — parkuje se u obchodu na hlavní silnici a vchází se veřejným přístupem, který je označený.
západní pobřeží
Jediné město ostrova s přístavem, kde kotví trajekty z letiště, se supermarketem Chin Lee, bankou, kostelem a několika prodejnami černých perel. Je to jediné místo, kde nakoupíte za normální ceny místo hotelových.
Tip: Supermarket ve Vaitape je jediný způsob, jak si na Bora Bora ušetřit — bagety, sýr a ovoce na pláž vyjdou na desetinu ceny obědu v hotelu.
východní strana laguny
Mělká zahrada korálů mezi hlavním ostrovem a motu Piti Aau, kde v hloubce dvou až čtyř metrů žijí stovky druhů ryb, murény a klauni v sasankách. Voda je průzračná do třiceti metrů a proud vás nese podél korálů bez plavání.
Tip: Šnorchlovací vybavení půjčuje hotel většinou zdarma, ale k opravdovým korálům se z břehu nedostanete — vyplatí se lagoon tour za sedm až deset tisíc franků, který zahrne i rejnoky a žraloky.
severní část laguny
Standardní zastávka každého okruhu lagunou: mělčina, kde se shromažďují rejnoci trnuchoví zvyklí na lidi a v hlubší vodě opodál žraloci útesoví černoploutví. Rejnoci mají rozpětí přes metr a otírají se o nohy.
Tip: Nemažte se před výletem chemickým opalovacím krémem, korálům škodí a v Polynésii se od něj upouští; kupte si mineralní krém nebo si vezměte tričko s dlouhým rukávem do vody.
severozápadní laguna
Nejfotografovanější ostrůvek laguny, malý kousek písku s palmami přímo naproti Mount Otemanu. Byl soukromý a dlouho nepřístupný, dnes na něm některé lodní výlety zastavují na oběd s grilovanou rybou.
Tip: Zastávka na Motu Tapu není součástí každého okruhu a některé lodě jen projedou kolem; jestli na něj chcete vystoupit, ověřte si to při rezervaci konkrétně jménem.
střed ostrova
Druhý vrchol ostrova vysoký šest set šedesát jedna metrů a jediný, na který se dá vystoupit. Cesta vede přes kořeny a lanem jištěné skalní stupně a z hřebene je vidět celý prstenec laguny i sousední ostrovy Taha'a a Raiatea.
Tip: Výstup se smí jen s místním průvodcem, trvá pět až šest hodin a po dešti je skála kluzká a nebezpečná — plánujte ho na první dny pobytu, aby zbyla rezerva na přeložení kvůli počasí.
jihovýchodní kopce
Během války sloužila Bora Bora jako americká zásobovací základna Bobcat s pěti tisíci vojáky a na kopcích zůstalo osm námořních děl ráže sto padesát pět milimetrů, namířených na průliv v útesu. Stojí dodnes na původních lafetách.
Tip: K dělům nad Fitiiu vede prudká cesta vhodná jen pro terénní vozidlo, ale jde se k nim i pěšky asi čtyřicet minut od hlavní silnice; výhled na lagunu odsud je nejlepší na ostrově.
celý ostrov
Jediná silnice ostrova měří dvaatřicet kilometrů, drží se pobřeží a je rovinatá. Cestou míjíte vesnice Anau a Faanui, kamenné marae, kostely s korálovými zdmi a výhledy na lagunu ze všech stran včetně nezastavěné východní části.
Tip: Půjčte si kolo, ne skútr — okruh se v pohodě ujede za tři až čtyři hodiny včetně zastávek a kolo stojí zlomek toho, co skútr, který u benzinu za dvě stě franků za litr nedává smysl.
Fotografie: Mount Otemanu — Borabora.jpg: User:Taka-0905 derivative work: Alvaro qc (talk) (CC BY-SA 3.0) · Pláž Matira — The original uploader was Sba2 at English Wikipedia. (CC BY 2.5) · Vaitape — modified by Telim tor (Public domain) · Laguna a Coral Gardens — Earth Science and Remote Sensing Unit, Lyndon B. Johnson Space Center (Public domain) · Šnorchlování s rejnoky a žraloky — Supertoff (CC BY-SA 3.0) · Motu Tapu — Planet Labs, Inc (CC BY-SA 4.0) · Mount Pahia — Balou46 (CC BY-SA 4.0) · Americká pobřežní děla z druhé světové války — LecomteB (CC BY-SA 4.0) · Okruh po pobřežní silnici — NASA Johnson Space Center (Public domain)
Čtvrti a oblasti podle toho, co od pobytu čekáte
Vhodné pro: veřejnou pláž a nejlepší poměr ceny
Nejhezčí a jediná dlouhá veřejná pláž ostrova, kolem které stojí většina penzionů, restaurací i dva velké hotely. Je to jediná část ostrova, kde se dá bydlet bez lodní dopravy a přesto mít písek před dveřmi. Ideální pro první návštěvu.
Vhodné pro: praktičnost a nejnižší ceny
Okolí hlavního přístavu s obchody, bankou a půjčovnami. Pláže tu prakticky nejsou, ale ubytování je nejlevnější na ostrově a všude se dostanete pěšky. Volba pro toho, kdo jezdí na výlety lodí a v pokoji jen spí.
Vhodné pro: vodní bungalovy a výhled na Otemanu
Prstenec korálových ostrůvků, na kterých stojí velké resorty s vodními bungalovy a výhledem přes lagunu na sopečný štít. Bydlí se tu v izolaci a na hlavní ostrov se jezdí člunem, který resort provozuje. Nejdražší varianta pobytu.
Vhodné pro: klid a život mimo turistiku
Nejméně zastavěná strana ostrova s vesnicemi, kostely a rodinnými penziony daleko od hotelů. Pláže jsou tu úzké a s korálovým dnem, ale za silnicí se zvedají hory a ceny jsou poloviční. Bez kola nebo skútru se odsud nikam nedostanete.
Na Bora Bora se nedá přiletět přímo ze zahraničí. Cesta z Prahy vede přes Paříž nebo přes Los Angeles na Tahiti do Papeete a odtud padesátiminutovým vnitrostátním letem Air Tahiti; dohromady je to sedmadvacet až pětatřicet hodin a nejméně dva přestupy. Letiště na Bora Bora leží na ostrůvku Motu Mute uprostřed laguny, takže z letadla se přestupuje rovnou na loď. Bezplatný trajekt vozí do Vaitape za patnáct minut, hosty resortů vyzvedávají jejich vlastní čluny. Vnitrostátní letenka Papeete – Bora Bora stojí zpáteční kolem třiceti tisíc franků a v hlavní sezóně bývá vyprodaná měsíce dopředu.
Bora Bora Airport (Motu Mute) (BOB) · 7 km
Ostrov obepíná jediná dvaatřicetikilometrová silnice a je rovinatá, takže nejrozumnější dopravou je kolo. Půjčuje se od dvou tisíc franků na den a celý okruh se ujede za půl dne. Skútry a malá auta se dají půjčit taky, ale benzin stojí přes dvě stě franků za litr a při té vzdálenosti nedávají smysl. Veřejná doprava prakticky neexistuje, jezdí jen nepravidelný ostrovní autobus navázaný na trajekty. Taxíky jsou drahé a musí se objednávat telefonem. Mezi hlavním ostrovem a resorty na motu se jezdí výhradně čluny resortů podle jízdního řádu.
Užitečné aplikace: Air Tahiti, Google Maps, Windy
Bora Bora leží šestnáct stupňů jižně od rovníku, takže se tu rozlišuje suché a vlhké období, ne zima a léto. Suchá sezóna od května do října je hlavní: dvacet sedm až devětadvacet stupňů, sucho, vlhkost snesitelná a laguna klidná. Vlhká sezóna od listopadu do dubna přináší dusno, krátké prudké lijáky a příležitostné tropické bouře, zato ceny klesají a ostrov je prázdný. Nejlepší měsíce jsou srpen a září, kdy je zároveň vidět kytovce — od července do října se v okolních vodách zdržují velryby jižní a keporkaci. Nejvlhčí je leden.
Nejlepší období
srpen a září, kdy je sucho a jsou tu velryby
Čemu se vyhnout
leden a únor kvůli dusnu a lijákům
| Měsíc | Led | Úno | Bře | Dub | Kvě | Čvn | Čvc | Srp | Zář | Říj | Lis | Pro |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Den | 31° | 31° | 31° | 31° | 30° | 29° | 29° | 29° | 29° | 30° | 30° | 31° |
| Noc | 24° | 24° | 24° | 24° | 23° | 22° | 22° | 22° | 22° | 23° | 23° | 24° |
| Dnů s deštěm | 16 | 15 | 15 | 12 | 9 | 7 | 6 | 5 | 6 | 8 | 11 | 14 |
| Moře | 29° | 29° | 29° | 29° | 28° | 27° | 27° | 26° | 27° | 27° | 28° | 29° |
Polynéská kuchyně stojí na syrové rybě, kokosu a tropickém ovoci. Národní jídlo poisson cru je čerstvý tuňák marinovaný v limetce a kokosovém mléce a najdete ho v každé restauraci i v jídelně u silnice. Vaří se ale i francouzsky, protože Francouzská Polynésie je francouzské zámořské území — bagety jsou dotované a stojí pár desítek franků. Restaurace jsou drahé i podle evropských měřítek, hlavní jídlo běžně vyjde na tři až pět tisíc franků. Nejlevněji se najíte v pojízdných jídelnách roulottes, které večer stojí u přístavu ve Vaitape.
Poisson cru
Kostky syrového tuňáka marinované v limetce s kokosovým mlékem, okurkou a rajčaty. Národní jídlo Polynésie, jí se k obědu a v každém podniku je trochu jiné.
Grilovaný mahi mahi
Zlak nachový s pevným bílým masem, grilovaný s vanilkovou nebo kokosovou omáčkou. Nejběžnější hlavní jídlo restaurací a spolehlivá volba.
Ahima'a
Maso a hlízy pečené v zemní peci na rozpálených kamenech pod banánovými listy. Připravuje se na neděli a na polynéské večery v hotelech, doma se s ním nesetkáte.
Chow mein po polynésku
Smažené nudle s kuřetem a zeleninou, dědictví čínských přistěhovalců. V jídelnách roulottes je to nejlevnější a nejsytější jídlo večera.
Firi firi
Kokosová koblihová smyčka smažená a posypaná cukrem, tradiční nedělní snídaně. Prodává se ráno na trhu a po deváté je vyprodaná.
Po'e
Sladký pudink z banánu, papáji nebo dýně s tapiokovým škrobem a kokosovým mlékem. Podává se studený jako dezert a barva prozradí, z čeho je.
Bageta z Vaitape
Francouzské pečivo je v Polynésii dotované státem, takže bageta stojí kolem šedesáti franků. Se sýrem a ovocem z obchodu je to nejlevnější oběd na ostrově.
Hinano
Tahitský ležák vařený na Tahiti, který se pije všude. V obchodě je za třetinu ceny než v baru hotelu a k západu slunce na Matiře se hodí.
Bageta v obchodě
60–90 XPF
Jídlo z roulotte ve Vaitape
1 500–2 000 XPF
Hlavní jídlo v restauraci
3 000–5 000 XPF
Pivo Hinano v baru
800–1 200 XPF
Noc v rodinném penzionu
12 000–20 000 XPF
Noc ve vodním bungalovu
od 90 000 XPF
Celodenní lagoon tour
od 8 000 XPF
Zpáteční let Papeete – Bora Bora
cca 30 000 XPF
Orientační ceny, které se v čase mění — berte je jako vodítko, ne jako ceník.
1 den
2 dny
3 dny
Taha'a
30 km · 45 min lodí
Vanilkový ostrov, kde se pěstuje osmdesát procent polynéské vanilky, k tomu farmy černých perel a korálová zahrada mezi motu, kterou proud protáhne bez plavání. Výlety vyjíždějí z Bora Bora ráno a vracejí se navečer.
Raiatea
45 km · 1 h lodí nebo 20 min letecky
Posvátný ostrov Polynésie s chrámem Taputapuatea zapsaným v UNESCO, odkud podle tradice vyplouvaly kánoe osídlit Havaj a Nový Zéland. Má jedinou splavnou řeku v Polynésii a je to centrum jachtingu.
Maupiti
50 km · 20 min letecky
Malý ostrov, který vypadá jako Bora Bora před padesáti lety: žádné hotely, jen rodinné penziony, laguna stejné barvy a manty, se kterými se šnorchluje celoročně. Létá se sem několikrát týdně a je potřeba počítat s noclehem.
Vodní bungalov začíná kolem devadesáti tisíc franků za noc, tedy zhruba osmi set eur, a v luxusních resortech je i trojnásobný. Rodinný penzion ale seženete od dvanácti tisíc franků a jídlo z obchodu a z jídelen roulottes vyjde levněji než v Praze. Nejtvrdší nevyhnutelná položka je doprava: letenka a vnitrostátní let dohromady zaberou většinu rozpočtu.
Přímý let neexistuje. Létá se přes Paříž nebo Los Angeles na Tahiti do Papeete a odtud navazuje padesátiminutový let Air Tahiti. Celkem je to sedmadvacet až pětatřicet hodin a nejméně dva přestupy. Vnitrostátní letenku kupujte spolu s mezikontinentální, v hlavní sezóně je vyprodaná měsíce dopředu.
Ne. Vodní bungalov je zážitek sám o sobě, ale laguna je stejně krásná z pláže Matira, kam se dostane kdokoli zdarma. Rodinné penziony na hlavním ostrově stojí zlomek ceny a jsou blíž obchodům, restauracím i lidem. Časté řešení je týden v penzionu a dvě noci v bungalovu na konec.
Ne. V laguně žijí žraloci útesoví černoploutví, kteří měří kolem metru a půl a jsou na lidi zvyklí, protože se u nich desítky let krmí. Šnorchlování mezi nimi je běžná součást každého výletu. Skutečné riziko jsou kameník na dně a proud v průlivu útesu, ne žraloci.
Keporkaci připlouvají do polynéských vod rodit od července do října a Bora Bora je jedno z míst, kde se s nimi dá plavat, což je ve Francouzské Polynésii zákonem regulované a smí to jen licencovaní provozovatelé. Nejvyšší šance je v srpnu a září, kdy je zároveň nejlepší počasí.
Francouzská Polynésie je francouzské zámořské území, ale není součástí Schengenu. Občané České republiky ale vízum nepotřebují a mohou pobývat až devadesát dnů. Pas musí platit po celou dobu pobytu. Létáte-li přes Spojené státy, potřebujete navíc registraci ESTA i při pouhém přestupu.
Tichomořským frankem CFP, jehož kurz je pevně navázán na euro a stojí zhruba osm a půl koruny za sto franků. Karty se v hotelech a restauracích berou bez problému, ale v malých obchodech, jídelnách roulottes a u půjčoven kol se platí hotově. Bankomat je ve Vaitape.
Tři až čtyři noci. Ostrov je malý a hlavní zážitky, tedy lagoon tour, pláž Matira a okruh po silnici, se stihnou za tři dny. Vzhledem k délce cesty se ale nevyplatí letět jen sem — obvykle se kombinuje s Tahiti, Moorea nebo Taha'a do dvou až tří týdnů.
Zkontrolujte aktuální vízové požadavky pro vstup do této země. Některé národnosti mohou potřebovat vízum nebo e-vízum před cestou.
Zkontrolovat vízové požadavkyJazyk
Francouzština / Tahitština
Měna
XPF
Čas. zóna
GMT-10
Předvolba
+689
Populace
280K
Rozloha
4,167 km²
Napětí
220V / 60Hz
Strana řízení
Vpravo
